Do stejné řeky jsme nevstoupili

V prvním kole nové sezony jsme se opět potkali s Flamengem, ale tím veškerá podobnost s podzimem skončila. Soupeř přistoupil k zápasu daleko zodpovědněji, čtvrthodinu před zápasem už podupávala na Aritmě devítka borců spíše veteránského vzhledu a v rámci rozcvičky si dokonce zahráli bago, to jsem ještě v SVL neviděl. Úvod zápasu tomu odpovídal - Flamengo do něj doslova vlétlo, v první pětiminutovce si vytvořilo 4 dobré příležitosti a jednu chladnokrevně proměnilo. My jsme se jako obvykle těžce probírali z přípravného bezkontaktního období, ale postupně jsme se trochu dostali do zápasu, připravili si několik zajímavých situací a po jednom závaru gólem ala Alex Král vyrovnali. Aktivita však byla stále na straně soupeře, jeho hráči o sobě věděli, byli silní na míči (kvalita byla taková, že legendární Foubík patřil mezi nejhorší) a vcelku logicky si po rychle rozehraném autu vzali zpět vedení.

O přestávce jsme si něco řekli, ale úplně zbytečně - začátek druhé půle byl hodně špatný a jen fantastický Tomáš nás držel v zápase. Nakonec třetí gól padnul, paradoxně hodně smolný, ale dvougolový rozdíl průběhu odpovídal. Závěrečná fáze byla naše nejlepší, hra se vyrovnala a v poslední minutě jsem měli dvě 100% šance, ale nebylo nám přáno. Snad to byl příslib pro těžkou bitvu s Luciánem příští týden.

Ladronka - Flamengo 1-3 (1-2) gól Vlasta

MOTM - Tomáš, svoji normu pěti chycených gólovek naplnil asi nejrychleji v dějinách Ladronky

Zajímavost: nový signál s novou akvizicí vedoucí k lehkému otřesu mozku