Ladronka : Endoprotéza 2:5 (0:2)

Zápas blbec, na který se budeme snažit rychle zapomenout. Soupeř nám nenechal metr prostoru, bránil v pěti, útočil v pěti, navíc měl ve svých řadách střelce, který svými přesnými střelami prakticky rozhodl. My naopak  nedůrazní, s podzimní únavou v nohách, a hlavně tak nějak nesoustředění. Z pěti obdržených gólů jsme čtyři vlastními chybami předložili soupeři na zlatém podnose. To se pak špatně dohání. I když nechybělo mnoho. Za stavu 0:3, po gólu ostudně obdrženém prakticky přímo z autu, jsme se vzchopili k heroickému tlaku a podařilo se nám snížit na 2:3. A k tomu Jarda ještě hlavičkoval do břevna a Martin napálil tyč. Konec našemu snažení však vystavily další chyby v rozehrávce a bránění, a pak už následovala jen rezignace.

Ale abych jen nehanil, je třeba i chválit. Určitě nezklamal Jarda, kterému, jako obvykle, pod nohama hořela umělka. Neustále se nabízel, útočil, poctivě bránil, bojoval jak lev. Zasloužené odměně v podobě gólu mu zabránilo jen břevno a Brok, který jeho dorážku směřující do prázdné brány pro jistotu ještě urychlil.

První hvězdou zápasu byl však Brok. V první půli naskočil do hry jen na pár minut, to aby si rozhýbal svaly po vyčerpávajícím běhu z Malvazinek k Andělu, ale ve druhé půli své umění rozbalil v celé parádě. Pokrytí míče, sklepávačky, narážečky, důraz, pohotová střelba - škola hry moderního fotbalu. Žádné dlouhé držení míče, žádné vymýšlení, ale míč co nejdříve od nohy a vytváření šancí svým nabíháním a pohybem. Dva vstřelené góly mluví sami za sebe.

Sestava: Tomáš, Luboš, Vlasta, Martin, Jarda, Petr H., Pavel, Brok a stratég za lajnou Ivan

Branky: Brok 2